mediace pro život
Nenásilná komunikace a mediace s prvky regulace nervového systému pro osobní i profesní vztahy
Výcvik Mediace pro život se zaměřuje na styl mediace – vedení náročných rozhovorů – postaveném na hlubokém naslouchání sobě a druhým lidem. Učíme se plynule si osvojit jazyk potřeb a navýšit schopnost vcítění tak, aby se z konfliktu mohl stát opravdový dialog, který vede k novým možnostem. Také situace ve světě poukazuje na nutnost najít lepší způsoby zvládání konfliktů, abychom tím do budoucna umožnili inteligentní, kreativní a efektivní řešení krizových situací. To však začíná v nás samých a v tom, jak zvládáme své vnitřní konflikty. Pokud nepochopíme sebe, těžko budeme chápat ostatní.
Máme k dispozici přirozené obranné reakce zděděné po předcích, což je předvídatelná součást naši lidské výbavy. Přitom ale existují spolehlivé způsoby, které nás povedou k hlubšímu kontaktu se sebou, do stavu přítomnosti a rovnováhy. Toto tzv. vědomé Já se snažíme během celého výcviku posilovat. A abychom se orientovali v různých situacích, získáme tzv. mapy (tj. procesy), které nám pomohou se neztratit.
Zažít mír v sobě a v kontaktu s druhými má transformační efekt. Co kdybychom každý konflikt vnímali jako příležitost? Když pochopíme a jasně komunikujeme své potřeby a dokážeme naslouchat, konflikt nás povede k hlubšímu porozumění.
Výcvik Mediace pro život staví jednak na přístupu Johna Kinyona a Ikea Lasatera, kteří vycházeli z díla Marshalla Rosenberga, autora nenásilné komunikace (NVC). John a Ike aplikovali jazyk potřeb na vnitřní, meziosobní a vnější úrovni. Dále ve výcviku uplatňujeme prvky všímavosti a práce s regulací nervového systému podle principů somatického prožívání, abychom posílili a navýšili vlastní kapacitu vracet se do stavu klidu, i když se v nás děje reakce nebo chceme podpořit druhé v konfliktní situaci. Věnujeme pozornost tělesnému prožívání, abychom dokázali lépe odčítat a navigovat své reakce a komunikovat vědomě. Schopnost naladění se na druhého a na sebe podporujeme také pomocí praxe dyád, inspirované dílem Roberta Gonzalese, trenéra nenásilné komunikace, který se zaměřoval na vtělení této praxe.
Konflikty mohou přinášet bolest, nebo být kořením komunikace. Záleží na tom, jak je zvládneme.
"Když zažíváme konflikt, prožíváme stažení, které nám pak znemožňuje vnímat své hlubší potřeby a potřeby druhého. Výcvik vám umožní celý tento proces zpomalit a prozkoumat. Budete lépe vnímat své vlastní vnitřní reakce a dokážete snáze vyjadřovat své potřeby tak, aby došlo k porozumění. Podobně i u druhých budete umět slyšet místo myšlenek a nejasných slov hlubší lidské potřeby."
Ivana Horáková
o výcviku
Podpora odolnosti
Klademe velký důraz na to, abychom posilovali vlastní zdroje a odolnost účastníků,
abychom praxe zvládání konfliktů byla pro nás udržitelná. K tomu využíváme principy práce s regulací nervového systému pomocí cvičení a pravidelných momentů ladění se na sebe, své tělo, pocity, potřeby a mysl. Podporujeme schopnost odčítat tělesné vjemy pomocí somatických cvičení. Také pracujeme s protokolem EmotionAid, který napomáhá účinně snižovat úroveň stresu, abychom měli ve výbavě i nástroje péče o sebe a svůj nervový systém. Pokud jsme v sobě stabilní a naše potřeby jsou naplněné, dokážeme svému okolí více nabídnout.
Učící se společenství
Abychom si nový jazyk a povědomí uchovali, obzvlášť když není zcela běžné v naši kultuře, potřebujeme k tomu úsilí a podpůrné společenství, ve kterém se navzájem podporujeme v růstu během výcviku a také po něm. I proto nabízíme možnosti, jak zůstat ve spojení, například formou setkání na naší letní komunitě. Chceme tím také podpořit další možnosti spolupráce mezi účastníky. Výcvik se každým během vyvíjí a posouvá dál a každý účastník přispívá svým jedinečným dílem. Učíme se společně a inspirujeme se navzájem.
Nácvik i sebezkušenost
Na výcviku vytváříme jednak přívětivý a přijímající prostor, jednak dynamické a
flexibilní prostředí pro učení, které zahrnuje postupný proces učení v krocích, množstvo praxe ve formě přehrávek v rolích, které navozují situace z běžného života. Také nabízíme společenství, které podporuje strukturované učení mezi jednotlivými moduly formou dyád a triád. Pro lidi, kteří se věnují nenásilné komunikace nabízí výcvik kvalitní upevnění dovedností díky rozsahu praxe, kde jsou neustále vedeni rozpoznávat a v komunikaci pojmenovávat potřeby
jednotlivých stran.
proces učení
zahrnuje různé modality:
Model 3 židlí
Tento model nám umožňuje učit se pomocí zážitku v rolích. Dostáváme přímou zpětnou vazbu z různých perspektiv a volíme si intenzitu učení. Na židle si rozložíme konkrétní konflikty ze života. Každý si může vyzkoušet roli strany i mediátora. Mediátor se učí být v přítomnosti a zůstat v naladění na sebe. Ti, co jsou v rolích nebo pozorují, mohou to, co se naučí následně zúročit v roli mediátora.
Volba intenzity, abychom zůstali v zóně učení
Účastníci si sami mohou navolit náročnost a intenzitu cvičení. Tato možnost optimalizuje proces učení, abychom se vyhnuli nudě nebo zahlcení. Je to jako v letovém simulátoru. Máme možnost sehrávku kdykoliv zastavit, abychom si přizpůsobili intenzitu, získali podporu nebo to zkusili ještě jednou a jinak, na základě ponaučení z cvičení.
Přizpůsobení učení vlastním potřebám
Účastníci mají možnost hned aplikovat dovednosti v praxi, což je cílem “mediace pro život”. Výcvik nám nabízí bezpečný inkubátor předtím, než se octneme “v džungli”, s lidmi mimo výcvikovou skupinu. Účastníci se na výcviku nejdříve pevně drží map a procesů, které získají. S rostoucí sebejistotou následně mohou najít vlastní intuitivní způsob aplikace mediačních dovedností, což podporujeme. Chceme, aby si účastníci dovednosti mediace podle nenásilné komunikace osvojili a zároveň nás zajímají jejich konkrétní potřeby, které zohledňujeme.
Využití mediačních dovedností vrámci učení a skupinového rozhodování
To, co učíme i praktikujeme. Ve skupině podporujeme atmosféru bezpečí a pospolitosti, abychom si proces učení mohli užít. Vybízíme účastníky, aby využili získané dovednosti (třeba formou vyjádření proseb ve skupině) na to, aby pro ně byl výcvik co nejužitečnější.
Rozpoznávání svých potřeb
Bez kontaktu se sebou je těžší vnímat do hloubky druhé. Naladění na sebe, na své tělo, pocity a potřeby podporujeme pomocí zaměřených cvičení, přestávek, pohybu a tance. Vědomí potřeb prohlubujeme pomocí cvičení “krása potřeb” ve dvojicích. Z pouhých slov a pojmů se pak stávají kvality, které v sobě cítíme, které pro nás mají význam, a které lépe dokážeme uchopit a komunikovat.
Sklizeň poznatků
Na konci každého učícího bloku dáváme prostor zpětné vazbě k tomu, jaké to pro účastníky bylo. Mohou vyjádřit, co naplnilo nebo nenaplnilo jejich potřeby. Klademe důraz na to, že výcvik se neustále vyvíjí a přizpůsobuje potřebám účastníků a podporujeme je v tom, aby své potřeby vyjadřovali.
Kdo výcvik ocení
Pedagogové a sociální pracovníci, lektoři, psychologové, psychoterapeuti, rodinní poradci, mediátoři, komunitní pracovníci a aktivisté
Výrazně rozšíříte své komunikační dovednosti, budete se umět lépe napojit na druhého člověka, budete umět lépe navigovat konflikty mezi druhými. Mezi naše absolventy patří zdravotní sestry a lékaři, psychoterapeuti, učitelé mateřských, základních a uměleckých škol, zapsaní mediátoři, aktivisté a sociální pracovníci.
Rodiče, partneři
Jestliže pracujete na větším souladu se svým partnerem, partnerkou, anebo chcete lépe rozumět svým dětem, výcvik bude příležitostí naučit se, jak na to. Naši absolventi vždy nejvíce oceňovali přínos výcviku pro své osobní vztahy - s dětmi, partnery a dalšími blízkými osobami. Objevili v sobě větší důvěru, dokázalio navazovat větší blízkost, ale také jasněji vymezovat své hranice.
Vedoucí pracovníci, manažeři, ředitelé, personalisté
Budete umět lépe podpořit své zaměstnance, zpřesníte vyjadřování vlastních potřeb, konflikty budete vnímat jako příležitost k růstu a spolupráci. Mediační zručnosti lze velmi dobře využít v pracovním a velmi zátěžovém prostředí. Přispějí k lepší atmosféře v pracovním týmu, prevenci vyhoření a odchodu pracovníků.
"Nejdůležitější uplatnění nenásilné komunikace možná spožívá v rozvinutí empatie k sobě samým."
Marshall B.Rosenberg
Lektorky výcviku
Mgr. Ivana Horáková
Ivana je spoluautorka a hlavní lektorka výcviku Mediace pro život. Jako autorizovaná trenérka nenásilné komunikace velmi ráda koučuje páry a jednotlivce. Využívá přitom i poznatky práce s traumatem a nervovým systémem (je praktikantkou Somatic Experiencing®. V praxi dlouhodobě zkoumá, jak se sebou a svým tělem v procesu mediace pracovat tak, aniž bychom přicházeli o energii a dokonce se nechali tímto procesem vyživovat – práce je pak mnohem zajímavější, radostnější a udržitelnější. Mediuje momentálně online, ale i na dětském hřišti nebo na pláži, pokud vidí v konfliktu příležitost přispět k porozumění zúčastněných. Stránky Centra pro nenásilnou komunikaci: www.cnvc.org.
MgA. Karolina Pincosy
Karolina je zakladatelka neziskové organizace 4UŠI, kde kromě zajišťování chodu organizace působí jako mediátorka, psychoterapeutka a lektorka. Díky setkání s Ivou mohla do Česka přinést profesionální výcvik v mediaci podle nenásilné komunikace a zařadit tak tento plnohodnotný přístup mediace mezi ostatní směry. Kája je absolventka výcviku Mediace pro život, mediačního výcviku u AMČR, psychoterapeutického výcviku v Modelu růstu Virginie Satirové, vystudovala JAMU a 5 let pracovala v brněnském IQ Roma servisu. Vedle projektu Mediace pro život a terapeutické práci v organizaci 4UŠI, se věnuje komunitní škole Bystřina a terapii v Poradně pro závislosti Agarta. Karolina je řádná členka České asociace pro psychoterapii a facilitátorka metody EmotionAid.
Zapojení absolventů výcviku do dalších běhů je způsob, jakým si mohou prohlubovat a rozšiřovat nabyté dovednost. Asistenti svou přítomností a zapojením naopak podporují proces učení stávajících účastníků. Asistentský tým tvoří lidé, které tento přístup zajímá a sami jej rozvíjí.
Ohlasy absolventů
„Absolvoval jsem výcvik Mediace pro život a jsem z něj naprosto nadšený! Měl jsem možnost si vyzkoušet nenásilnou komunikaci v procesu mediace na vlastní kůži a můžu jej jedině doporučit. Ocitl jsem se v příjemném a bezpečném prostředí lidí se stejným záměrem a uvažováním, kteří se maximálně podporovali. Pod vedením Ivany Horákové jsem se vydal na cestu poznání vlastních pocitů a potřeb a byl to opravdu životní zážitek. Mně osobně změnila tato zkušenost perspektivu, se kterou přistupuji k životním situacím a pomohla mi nalézt způsob, jak zřetelně vyjádřit pro ostatní to, co se ve mě odehrává.“ Ondřej mevald